Na cestách rychle zjistíme, že svět opravdu nefunguje všude stejně. A vlastně je to dobře.
Někde se na všechno čeká déle, někde je „za pět minut“ velmi orientační údaj. Jinde si zvykneme, že tlak vody ve sprše není žádná sláva – a někdy jsme rádi, že voda vůbec teče. Výpadek elektřiny nemusí být mimořádná událost, ale prostě součást běžného dne.
Postupně se naučíme trochu slevit ze svých požadavků. Nechat být maličkosti a přijmout, že jsme v jiné zemi, s jinými možnostmi, zvyky i tempem života. Koneckonců jsme tam na návštěvě.
To samozřejmě neznamená tolerovat úplně všechno. Ale je dobré poznat rozdíl mezi skutečným problémem a tím, že něco prostě není podle našich představ nebo standardů, na které jsme zvyklí.
A možná právě proto je cestování tak dobrá škola tolerance – naučí nás, že ne všechno musí být podle nás, aby to bylo v pořádku.